|
V případě úmrtí dědicové zesnulého ani nemusí vědět, jaké finanční produkty po něm zůstanou. Úloha zanalyzování majetku je na bedrech notáře a výsledek často překvapí. Jak se dědí finanční produkty? Některé se vymykají občanskému zákoníku a dědice potrápí. Smyslem tohoto komentáře je navázat na již publikované články týkající se dědického řízení, způsobů dědění a rad k nejnutnějším krokům po smrti zůstavitele. V dnešním dílu se budeme zabývat finančními produkty a jejich obecné nebo speciální právní úpravě.
Zatímco základním právním pramenem pro oblast dědictví je občanský zákoník, v případě stavebního spoření je situace odlišná. Tady má totiž hlavní slovo zákon o stavebním spoření. Jeho právní úprava má dokonce přednost i před závětí (pokud je obsah závěti v rozporu s tímto zákonem). V důsledku něj dědic nemůže přímo disponovat se zůstatkem smlouvy o stavebním spoření, ale přejdou na něj veškerá práva a závazky plynoucí ze smlouvy. Nejčastějším závazkem bývá povinnost spořit. Na druhé straně je zde typické také právo na poskytnutí úvěru, vlastnické právo k vkladu apod.
V praxi může nastat směrem k nakládání pozůstalých se smlouvou o stavebním spoření zemřelého několik situací:
Má-li zemřelý ke dni úmrtí manžela (manželku), tak smlouva k tomuto dni na základě výše popsaného systému přechází na něj (ni). Práva a povinnosti ze smlouvy tím pádem nevstupují do dědického řízení.
Není-li manžel, pak se musí dědicové dohodnout a zvolit jednoho z dědiců, který převezme závazky a práva ze smlouvy. Dohoda o vypořádání dědictví podléhá schválení soudem. Nedojde-li k této dohodě, tak stavební spoření zaniká ke dni úmrtí a stává se součástí dědického řízení. V něm se vypořádá pouze uspořená částka včetně úroků a poměrné částky státní podpory ke dni úmrtí účastníka stavebního spoření.
V případě penzijního připojištění smlouva o penzijním připojištění zaniká ke dni úmrtí účastníka s tím, že je nutné hledat ve smlouvě, zda účastník určil osobu s nárokem na odbytné nebo pozůstalostní penzi. V případě, že tato osoba ve smlouvě určena je, tak penzijní připojištění nejde do dědického řízení a naopak.
U penzijního připojištění máte jako účastník smlouvy právo určit oprávněnou osobu. Pokud vám není lhostejné, co s naspořenými prostředky bude, tak práva využijte.
Součást dědického řízení V případě, že byl zemřelý investor a disponoval cennými papíry, musí tyto až do ukončení dědického řízení zůstat nedotčeny. Nevyplatí je žádnému z dědiců, i kdyby se jich dožadoval sebevíc.
někdy problém s dispozicí
Co se týče běžných nebo vkladových účtů, je třeba za jejich majitele považovat osobu, pro kterou peněžní ústav zřídil na základě smlouvy účet. Smrtí majitele účtu smlouva sama o sobě nezaniká. Nadále na účet mohou chodit peníze a nadále z něj mohou odcházet peníze například v důsledku trvalých příkazů uzavřených ještě za života zůstavitele anebo například souhlasu k inkasu.
Samozřejmě záleží na tom, zda měl zůstavitel dispoziční právo k účtu sám anebo k tomu pověřil ještě někoho jiného (například někoho z dědiců). Pokud ne, pak se k možnosti ovládat účet dostanou dědicové až děděním. Banka si bez ohledu na to dál účtuje poplatky v nezměněné výši.
Ideálním řešením v případě dědění finančních produktů je seznámení všech dědiců s jejich existencí a včasné probrání jejich dělení mezi dědice. Jak je vidět z výše uvedených odstavců, ne každý finanční produkt se dědí běžným způsobem. Vůle zůstavitele může ovlivnit budoucí práva a nároky dědiců.
Platby došlé po datu úmrtí účastníka stavebního spoření se do výše zůstatku na účtu nezahrnují a nejsou proto zahrnuty ani do výpočtu pro zálohu případné státní podpory. Pokud by přece jen nějakým omylem k připsání vkladů po smrti majitele účtu došlo, musejí se vklady vrátit a podpora se z nich nevypočítává. Dokonce se musejí odečíst i případné neoprávněné zálohy státní podpory.
